Natura 2000
Řeka Rokytná
Údolí říčky Rokytné je geomorfologicky a mikroklimaticky mimořádně členité. Území je významné především z hlediska výskytu hrouzka běloploutvého. Vodní biotop patřící do soustavy Natura 2000.
Šidlovy skály, přírodní památka (Olbramovice)
Lokalita leží v prostoru lomu Leskoun, je obklopena akátovými porosty. Fragmetnty acidofilní stepní a teplomilné vegetace se vyskytuje na granodioritových skalkách. Území bylo vyhlášeno v roce 1998 jako chráněné.
U Michálka, přírodní památka (Bohutice)
Jedná se o výrazný stepní pahorek, v jehož vrcholové partii jsou nízké skalní výchozky. V malých skupinách se zde vyskytuje populace kosatce písečného. Lokalita evropské soustavy Natura 2000.
Krumlovsko – Rokytenské slepence, národní přírodní rezervace (Moravský Krumlov)
Rozsáhlý komplex stepní a lesní vegetace na slepencích permského stáří. V území se vyskytuje řada unikátních rostlinných společenstev (nejvýznamnějšími je hvozdík moravský). Lokalita hostí rovněž řadu chráněných druhů živočichů (z bezobratlých kudlanka nábožná, z druhů plazů např. ještěrka zelená, užovka hladká, užovka obojková). Lokalita evropské soustavy Natura 2000.
Krumlovský les, přírodní rezervace
Dominantním typem vegetace jsou hercynské dubohabřiny. Jsou soustředěny do údolíček potoků i na plošiny, zvláště tam, kde existují návěje spraší a sprašové hlíny. Krumlovský les je archeologicky významným územím. Lokalita evropské soustavy Natura 2000.
Rakšické louky, přírodní památka (Moravský Krumlov)
Mokřadní louka s výskytem čolka velkého a kuňky ohnivé s rákosinou s převažujícími vrbovými porosty a navazujícími vlhkými až podmáčenými loukami většinou zarostlými rákosem obecným. Lokalita evropské soustavy Natura 2000.
Bílá skála u Jamolic, přírodní rezervace
Bílá skála je skalnatý výchoz nad údolím řeky Jihlavy nedaleko známé zříceniny hradu Templštejn. Chráněné území vyhlášeno v roce 1998.
Ve Žlebě a Široký, přírodní památka (Dolní Dubňany)
Na území se nachází bohaté populace koniklece velkokvětého. Lokality evropské soustavy Natura 2000.
Pod Rybníkem, přírodní památka (Horní Dubňany)
Na území se nachází bohaté populace koniklece velkokvětého. Jde o bývalou pastvinu akutně ohroženou sukcesí trav. Lokality evropské soustavy Natura 2000.
Na Kocourkách, přírodní rezervace (Dobelice a Vémyslice)
Na lokalitě se vyskytují druhy zařazené v soustavě Natura 2000: populace kosatce skalního písečného, jedná se o nejzápadnější lokalitu výskytu tohoto druhu, a dále koniklece velkokvětého.
Oleksovická mokřina, přírodní rezervace (k.ú. Hostěradice, Oleksovice)
Jde o komplex mokřadů v nivě potoka Skalička, jedná se o dno úzkého údolí, které vzniklo průlomem toku přes výchozy horniny. Cenný je výskyt hybridního komplexu sekavců rodu Cobitis sp. Lokalita evropské soustavy Natura 2000.
U Kapličky, přírodní památka (Hostěradice)
Území řady významných rostlinných druhů, lokalita kosatce písečného, dále křivatce českého, koniklece velkokvětého, koniklece luční, kozince vičencovitého aj. Lokality
evropské soustavy Natura 2000.
Stříbrný vrch, přírodní památka (Hostěradice)
Lokalita se stepní vegetací a s výskytem mnoha ohrožených a vzácných druhů rostlin vyhlášena jako chráněné území v roce 1999.
Mikulovický les, přírodní rezervace
Lokalita představuje poslední zachovalé zbytky středoevropských bazofilních teplomilných doubrav. Místy se vyskytuje řada vzácných a ohrožených druhů, např. okrotice dlouholistá, ostřice tlapovitá apod. Lokalita evropské soustavy Natura 2000.
Mikulovické jezero, přírodní památka
Mokřad je významným biotopem obojživelníků (kuňka obecná, rosnička zelená, blatnice skvrnitá, ropucha zelená) a mokřadních ptáků (bukáček malý, moták pochop, rákosník velký, cvrčilka slavíková, sýkořice vousatá). Poblíž je vystavěná dřevěná rozhledna o výšce 7m.
Rudlické kopce, přírodní památka
Území je cenné rozsáhlými plochami acidofilních trávobylinných společenstev kdysi tradičně spásané. Jako chráněné území vyhlášeno v roce 2002.
Starý a Nový zámek Jevišovice a zámek Hostim
V zámcích se nachází letní kolonie netopýra velkého a netopýra brvitého.
Národní park Podyjí
Základní údaje o NP Podyjí
Rozloha NP: 63km2
Ochranné pásmo: 29 km2
Délka toku Dyje v NP: 40 km
Nejvyšší bod: 536 m.n.m
Nejnižší bod: 207 m.n.m.
Lesnatost: 84%
Zemědělská půda: 9%
Národní park reprezentuje výjimečně zachovalou ukázku krajiny říčního údolí v pahorkatinném stupni střední Evropy. Kaňon Dyje vytváří unikátní říční fenomén s četnými meandry, hluboce zaříznutými údolími bočních přítoků, nejrůznějšími skalními tvary, kamennými moři a skalními stěnami. Většina obdobných říčních údolí byla u nás pozměněna výstavbou přehrad, komunikací a rekreačních objektů. Území vyniká vysokou pestrostí rostlinných a živočišných společenstev danou střídavou expozicí svahů v údolí Dyje. Přirozenou osou území je řeka Dyje, která na své 40 km dlouhé cestě z Vranova do Znojma vytvořila v horninách českého masivu kaňonovité údolí, jehož hloubka dosahuje až 220 m.
Celé údolí je takřka souvisle porostlé přirozenými a přírodě blízkými lesy. V západní části najdeme zbytky původních podhorských bučin s jedlí a tisem, které východním směrem střídají dubohabrové porosty. Mimo běžné lesní druhy dřevin se setkáme i se vzácnějšími a pro Podyjí charakteristickými druhy. Například višní mahalebkou, dřínem obecným, skalníkem celokrajným a jalovcem obecným. V inverzních polohách roste klokoč zpeřený, růže alpská a javor klen. V teplejší jihovýchodní části parku se vyskytuje kalina tušalaj, lýkovec vonný, dub žlutavý, růže bedrníkolistá a galská. Pouze v Podyjí se vyskytuje endemický jeřáb muk hardeggský.
V celém území se výrazně projevuje tzv. údolní fenomén, v jehož důsledku pronikají západním směrem do údolí teplomilné živočišné a rostlinné druhy z jihovýchodní teplé panonské oblasti. Naproti tomu ze západu migrují údolím druhy podhorské, s kterými se pak můžeme setkat na chladnějších a stinných severních svazích údolí.
Počet zvláště chráněných druhů rostlin je 77. K nejzajímavějším patří např.: kýchavice černá, měsíčnice vytrvalá, brambořík nachový, divizna nádherná, koniklec velkokvětý, kosatec dvoubarvý, volovec vrbolistý, 18 druhů
orchidejí a mnoho dalších.
Unikátní plochy vřesovišť a stepních lad v jihovýchodní části parku vznikly ve středověku vykácením původních doubrav a následnou pastvou dobytka. Vřesoviště jsou významná zejména výskytem vzácných teplomilných druhů rostlin a hmyzu. Na území národního parku bylo zatím zjištěno 65 druhů savců, (např. vydra říční, netopýr Brandtův, hraboš mokřadní, bělozubka bělobřichá) a 152 druhů ptáků, z nichž asi 2/3 zde hnízdí (např. čáp černý, dudek chocholatý, včelojed obecný, výr velký, ledňáček říční). Ze 7 druhů plazů si největší pozornosti zaslouží užovka stromová a ještěrka zelená. Zobojživelníků patří k nejnápadnějším mlok skvrnitý, čolek velký a několik druhů žab. Ryby zastupuje především pstruh obecný a lipan podhorní. V řece přežívá několik druhů ryb parmového pásma, např. ostroretka stěhovavá či parma obecná. Ty zde přirozeně žily před vystavěním Vranovské přehrady, která změnila řeku v druhotné pstruhové pásmo. V přirozeném toku řeky je hojná vranka obecná.
V parku je neuvěřitelně bohatě zastoupen hmyz. Z výčtu chráněných druhů jsou to například kudlanka nábožná, ploskoroh pestrý a pakudlanka jižní. Motýli jsou zastoupeni 12-ti zvláště chráněnými druhy (pestroklřídlec podražcový, otakárek ovocný a fenyklový, jasoň dymnivkový). Rovněž brouci jsou reprezentováni zajímavými druhy, např. nosorožík kapucínek, roháč obecný, tesařík obrovský atd.
Více inforamcí na: www.nppodyji.cz
Zdroj: Správa Národního parku Podyjí, Matin Škorpík
přírodní parky
Přírodní park Jevišovka
Přírodní park Jevišovka byl vyhlášen v roce 1977 jako oblast klidu. Od roku 1992 je přírodním parkem, který se rozkládá na 13 840 hektarech členitého terénu Jevišovické pahorkatiny. Geologické podloží tvoří horniny krystalinika-biotitické ortoluly, cordieritické ruly, granity a syenity, často na povrchu pokryté mocnými zvětralinami. Místy se ostrůvkovitě vyskytují vložky amfibolitů, krystalických vápenců a serpentinitů.
Významnými fenomény s naprosto odlišnými životními podmínkami jsou jednak řeka Jevišovka a její bezprostřední okolí-aluvium a dále suché výslunné stráně často lemující okolí řeky. Na suchých teplých lokalitách můžeme najít významné rostlinné druhy, např. třemdavu bílou, medovník velkokvětý, vemeník dvoulistý, plamének přímý, teplomilné dřeviny dřín jarní nebo jalovec obecný.
Návštěvník může pozorovat dále ťuhýka obecného, plíška lískového a skřivana lesního. Na skalách a kamenitých stráních se zdržuje užovka hladká. Zvýznamných druhů ptáků se zde vyskytují např. křepelka obecná, bramorníček hnědý, čejka chocholatá a sova pálená.
V řece Jevišovce byl prokázán výskyt významných druhů ryb ouklejky pruhované, mníka jednovousého a hořavky duhové. V tůních a mokřadech se vyskytují čolek velký, mlok skvrnitý a všechny druhy zelených skokanů. V přírodním parku je vyhlášená Přírodní památka Rudlické kopce k ochraně stepních společenstev a dále je zde navrženo dalších 7 lokalit.
Z technických památek stojí za pozornost Jevišovická přehrada, nejstarší moravská přehrada a jedna z nejstarších ve střední Evropě, zbudovaná v letech 1894-1897.
Přírodní park Rokytná
Park byl vyhlášen v Třebíči v roce 1978 jako oblast klidu. Rozprostírá se po obou březích řeky Rokytné a levobřežního přítoku Rouchovanky od Příštpa přes Rouchovany k Tulešicím. Celková výměra činí 2 700 ha.
Řeka Rokytná protéká pod obcí Příštpo opuštěným údolím s rozsáhlými komplexy Myslibořického a Příštepského lesa. Je lemována starými břehovými porosty tvořenými převážně olší, vrbou a jasanem, vzácněji klenem, dubem a babykou. V bylinném patře jsou zastoupeny některé velmi vzácné druhy, např. sněženka podsněžník. V horní části údolí se kolem meandrující říčky rozprostírají loučky a podhorské lesy, druhá část údolí se vyznačuje skalními útvary s romantickými zákoutími.
